Setkají se dva známí, kteří se léta neviděli. Usedli k pivu a jeden se ptá druhého: „Tak co, jak žiješ starý brachu?“
„Ale, co ti budu povídat, prostě skvělý, pořád žijeme v líbánkách!“
„Po tolika letech? To snad ani není možný!“ říká mu udivený kamarád.
„To víš, že je to samý – polib mi pěrdel…“
„Ale, co ti budu povídat, prostě skvělý, pořád žijeme v líbánkách!“
„Po tolika letech? To snad ani není možný!“ říká mu udivený kamarád.
„To víš, že je to samý – polib mi pěrdel…“
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Je lepší sedět ve st...
Je lepší sedět ve staré hospodě než v nové fabrice. Novák se dověděl, že ho žena...
Politika je jako krá...
Politika je jako kráva na střeše. Nikdy nevíte, jak se tam to hovado dostalo, a...
Miluji knihy, které ...
Miluji knihy, které vás rozbrečí už na první stránce. Teď čtu učebnici matematik...
Je lepší sedět ve staré hospodě než v nové fabrice. Novák se dověděl, že ho žena...
Politika je jako krá...
Politika je jako kráva na střeše. Nikdy nevíte, jak se tam to hovado dostalo, a...
Miluji knihy, které ...
Miluji knihy, které vás rozbrečí už na první stránce. Teď čtu učebnici matematik...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva